Konjunkce a elongace

Pokud se planeta nachází na opačné straně Slunce (vzhledem k Zemi), říká se, že je v horní konjunkci. Když se nachází na stejné straně jako Země, říká se, že je v dolní konjunkci. Obecně se jako konjunkce označuje situace, kdy se dvě nebeská tělesa nacházejí na téže pozici na obloze (při pohledu ze Země).

Ačkoli při pohledu seshora (viz. obrázek) se zdá, že vnitřní planety leží přímo mezi Sluncem a Zemí, ve skutečnosti procházejí Venuše a Merku přímo přes sluneční kotouč zřídka. Když k tomu dojde, nazývá se tento jev "přechod (transit) planety přes Slunce".

Směrem na východ a na západ od dolní konjukce leží dva další významné body, které jsou označovány jako maximální východní a maximální západní elongace. Jedná se o místa, kde je úhel mezi Sluncem, Zemí a planetou největší - planeta se zde tedy nachází v největší úhlové vzdálenosti od Slunce. V tomto bodě budete mít nejvíce času na sledování vnitřních planet před východem nebo po západu Slunce.

Měření Země

Řecko-egyptský filozof Eratosthenés z Kyrény (2766-194 př.n.l.) vymyslel důvtipný způsob, jak vypočítat obvod Země. Slyšel o tom, že v den letního slunovratu prochází ve městě Swenet (dnes Asuán) na východě Egypta Slunce přesně nad hlavou pozorovatele, tj. s výškou nad obzorem 90°. Změřil výšku Slunce v ten samý den v pravé poledne také v Alexandrii, kde žil. Slunce zde mělo výšku jen 83° (tj. vzdálenost od nadhlavníku 7°).

Eratosthenés předpokládal, že odchylka v úhlu je způsobena kulatým tvarem Země. Věděl, že vzdálenost mezi oběma místy v severojižním směru byla asi 5 000 egyptských stadií (starověká délková míra). Na základě těchto údajů se mu podařilo vypočítat celý obvod Země, jehož délku určil na 252 000 stadií. Dnes již nikdo přesně neví, jakou délku jedno stadium skutečně mělo, ale domníváme se, že Eratosthenésův odhad se mohl od skutečného obvodu Země lišit jen asi o 1%.