Orion

Orion je bezesporu jedno z nejkrásnějších souhvězdí, ve kterém můžeme spatřit spoustu neuvěřitelných obrazů. Tento výrazný obrazec z hvězd protíná nebeský rovník, takže ho lze pozorovat z obou polokoulí. Ze severní polokoule bývá nejlépe vidět začátkem roku.

Orionu se také týká další zajímavost. Vymezuje totiž oblast, ve které se v několika jasných mlhovinách hroutí vodíková mračna při tvorbě nových hvězd. Nejvýznamnější z nich je M42, Velká mlhovina Orionu, vzdálená asi 1500 světelných let. Lze ji spatřit pouhým okem jako mlhavou skvrnu v řetězci hvězd, které tvoří Orionův meč. Binokulárem nebo teleskopem můžete vidět mladé hvězdy, které se také nacházejí v této mlhovině. V jejím srdci se nalézá skupina hvězd nazývaná Trapezium (Lichoběžník). Jedná se o shluk čtyř hvězd obíhajících vzájemně kolem sebe. Tyto hvězdy musely vzniknout ze stejného oblaku hroutícího se plynu.

Jasné hvězdy

Mezi další významné rysy Orionu patří jeho nejjasnější hvězdy. Betelgeuse (α), nacházející se v pravém rameni lovce Oriona, je červeným veleobrem, tzv. stárnoucí hvězdou vzdálenou asi 400 světelných let. Jak se pomalu blíží ke konci svého života, enormně se zvýšila její jasnost a její velikost dosáhla takových rozměrů, že kdyby se nacházela ve středu naší sluneční soustavy místo Slunce, dosahovala by až na oběžnou dráhu Marsu.

Rigel (β) (levé koleno Oriona), je o něco jasnější než Betelgeuse (α). Jedná se o modrobílého veleobra. Tato mladá, horká hvězda má asi 17x vyšší hmotnost než naše Slunce a je vzdálena asi 800 světelných let. Vyšší hmotnost jí umožňuje spalovat mnohem více energie než Slunce, ba dokonce více než Betelgeuse (α), takže i přes velkou vzdálenost se řadí mezi nejjasnější hvězdy na nebi.

Mýty a legendy

Orion představuje lovce z antické mytologie. Lovec se nachází uprostřed scény vytvořené okolními souhvězdími. Stojí čelem k rozběhnutému Býkovi, zatímco zezadu je podporován svými psy, Malým psem a Velkým psem. U nohou se mu krčí zajíc, souhvězdí latinsky nazývané Lepus. Pověst říká, že se Orion chlubil, že dokáže pokořit jakékoli zvíře, ale byl zastaven ostnem malého štíra, který je vyobrazen na opačné straně oblohy v podobě souhvězdí Štíra.

Jak ho najít?

Nejlepší podmínky pro sledování souhvězdí Orion jsou v měsících leden a únor, kde ho pozorovatelé ze severní polokoule spatří krátce po soumraku přímo na jihu. Souhvězdí je na počátku roku po západu Slunce na východě, ale postupem roku se přesunuje více na západ.

Zkratka: Ori

Nejlepší roční období: zima (časně večer)

Nejjasnější hvězdy: Rigel (β) 0,2; Betelgeuse (α) 0,5; Bellatrix (γ) 1,6

Pořadí podle velikosti: 26/88

Poloha: rovníková