Vulkán

Planeta Vulkán se stala Svatým grálem astronomů devatenáctého století. Ti totiž předpokládali, že taková doposud neznámá planeta někde mezi Merkurem a Sluncem skutečně existuje.

Dnes je planeta Vulkán známá především jako domov pana Spoka ze seriálu Star Trek, v pozdním 19. stol. se však mnoho astronomů domnívalo, že jde o skutečný svět - malý, spálený svět obíhající kolem Slunce blíž než Merkur.

Sága Vulkánu se začala psát s příchodem francouzského astronoma a matematika Urbaina Le Verriera. Ačkoli zřídkakdy používal teleskop, udělal si Le Verrier jméno svým dokonalým pochopením orbitální dynamiky a vlivu gravitace jednotlivých planet na pohyby ostatních.

V r. 1846 si zajistil své místo v knihách o historii astronomie tím, že přesně předpověděl polohu Neptunu. Jeho předpověď byla dokonce tak přesná, že astronom, který použil jeho výpočty, Neptun nalezl hned první noc, co ho hledal.

Objev Neptunu byl učiněn zejména díky nevysvětlitelným odchylkám v oběhu Uranu, planety pohybující se na vzdálené periferii tehdy známé sluneční soustavy. Ovšem i mnohem blíže naší Zemi existují podobně tajemné orbitální odchylky. V současnosti víme, že stáčení perihélia oběžné dráhy Merkuru je důsledkem obecné relativity - zakřivení prostoru způsobeným obrovskou hmotností Slunce - avšak v dobách Le Verriera se zdálo být nejpravděpodobnějším vysvětlením, že se mezi Sluncem a Merkurem nachází další, dosud neznámá planeta.

Tato nová planeta by se podle všeho nacházela tak blízko Slunci, že by byla pozorovatelná pouze během celkového zatmění Slunce. Jinak by mohla být pozorovatelná jen jako malinkatá tečka, když by procházela přes sluneční kotouč během svého přechodu přes Slunce. V r. 1859 dostal Le Verrier dopis od francouzského amatérského astronoma Edmonda Lescarbaulta, který tvrdil, že takovouto událost zaznamenal.

Z Lascarbaultových pozorování Le Verrier vypočítal oběžnou dráhu této planety, kterou pojmenoval "Vulkán" po římském bohu ohně. Od této chvíle astronomové nadšeně o Vulkánu debatovali zejména ve spojitosti se zatměním Slunce, které mělo přijít v r. 1860.

Nové možnosti

Jenže při něm tehdy nikdo nic nespatřil. Přesto astronomové byli Vulkánem natolik zaujatí, že neváhali procházet staré záznamy slunečních skvrn, jestli se na nich náhodou neskrývá. Brzy byl dokonce ohlášen nález ne jedné, nýbrž dvou planet mezi Merkurem a Sluncem.

S tímto objevem přišel Johann Rudolph Wolf z Curyšské observatoře. Le Verrier se však domníval, že by se mělo jednat o více než asteroidy. Bylo tak ale otevřeno další možné vysvětlení - když nemáme k dispozici pro ovlivnění Merkurovy dráhy jednu planetu, neposloužil by tomuto účelu stejně dobře celý pás drobných asteroidů? Tato myšlenka přežívá dodnes.

Po spatření černé skvrny přecházející přes Slunce 4. dubna 1875, což bylo jen jeden den po přechodu předpovězeném Le Verrierovými výpočty, se strhla nová vlna zájmu o Vulkán, která trvala celá sedmdesátá léta 19. stol. Později, během zatmění Slunce v r. 1878 prohlásili opět dva zkušení pozorovatelé, že v blízkosti slunečního kotouče Vulkán spatřili. Teorie Vulkánu byla sice krátce oživena v 70. letech 20. stol., když skupina amerických vědců ohlásila, že během zatmění Slunce našli v jeho blízkosti minimálně sedm malých tmavých těles. Následující podrobný průzkum však ukázal, že uvnitř oběžné dráhy Merkuru se nenachází žádná tělesa o velikosti větší než 60 km.

Pravda je tam venku

Tak co byl onen Vulkán? Moderní vesmírné observatoře vyloučily existenci této planety a Einsteinův objev obecné teorie relativity z počátku dvacátého století znamená, že tuto planetu pro vysvětlení stáčení oběžné dráhy Merkuru ani nepotřebujeme. Existenci malých těles pohybujících se v blízkosti Slunce však nelze zcela vyloučit - mnoho jiných hvězd má planety dokonce větší než Merkur, které obíhají blíž než by hypoteticky obíhal Vulkán.

Někteří astronomové se domnívají, že se v rané historii sluneční soustavy mohl uvnitř oběžné dráhy Merkuru vytvořit pás drobných těles podobný pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Možná by nakonec mohla být jednou zmíněná pozorování Vulkánu vysvětlena jako první pozorování těchto nepolapitelných vulkanoidů.