Štír a Váhy

Na jižní polovině oblohy se nachází obrovský štír s ocasem vztyčeným tak, jako by s ním chtěl bodnout - o svá klepítka ale přišel, z nich vznikly váhy.

Hvězdy, které vytvářejí souhvězdí Štíra a Vah byly kdysi dávno spojeny dohromady. Řekové považovali souhvězdí Vah za část souhvězdí Štíra, přesněji řečeno za jeho klepítka. Před dvěma tisíci lety však z těchto klepítek vzniklo souhvězdí Vah.

Dvě hvězdy souhvězdí Vah, Alfa (α) a Beta (β) Librae, stále nesou jména Zubenelgenubi a Zubenelschamaliz arabských výrazů pro jižní a severní klepítko.

Srdce štíra je vyznačeno jasnou hvězdou ohnivé barvy zvanou Antares, neboli Alfa (α) Scorpii. Jedná se o rudého veleobra, asi 400 krát většího než je naše Slunce. Jako většina takovýchto rozedmutých hvězd i Antares nepravidelně pulsuje a tím se mění i jeho jasnost - v tomto případě v rozmezí 0,9 až 1,2 magnitudy.

Žihadlo v ocasu

Poblíž škorpionova ocasu leží dva drahokamy nočního nebe. Jsou to jiskřivě otevřené hvězdokupy M6 a M7. Větší a jasnější z nich, M7, můžete spatřit pouhým okem jako mlhavý flíček na pozadí Mléčné dráhy. Binokulárem uvidíte desítky hvězd rozptýlených na ploše asi dvakrát větší než je Měsíc v úplňku.

Menší a slabší hvězdokupa M6 nacházející se ve větší vzdálenosti od Země je kvůli svému tvaru, který můžete vidět přes binokulár nebo menší dalekohled, přezdívaná Motýlí hvězdokupa. Jedno z křídel motýla je ozdobeno oranžovou hvězdou.

Poblíž Antares se nachází kulová hvězdokupa M4.

Párování

Souhvězdí Štíra je plné dvojhvězd, které lze snadno rozlišit. Omega (ω) a Mý (μ) Scorpii jsou obě dostatečně vzdálené od sebe, takže je lze sledovat samostatně dokonce pouhým okem. Binokulárem navíc můžete spatřit hvězdu Zéta (ζ) Scorpii jako dvojhvězdu poblíž otevřené hvězdokupy NGC 6231.

Otočíte-li svůj binokulár směrem k sousedním Vahám, zjistíte, že Alfa (α) Librae je další snadno rozlišitelnou dvojhvězdou. Malé dalekohledy snadno odhalí slaběji svítící složky u hvězd Beta (β) a Ný (ν) Scorpii. Ksí (ξ) Scorpii ve vzdálenějším severním cípu souhvězdí Štíra je ve skutečnosti čtyřhvězda s málo jasným sousedem a poblíž ležící dvojicí hvězd, viditelnou již v poměrně malém astronomickém dalekohledu.

Mýty a legendy

Štír připomíná starou řeckou báji o lovci Oriónovi, který byl usmrcen bodnutím žihadla Štíra, kterého na něj seslala bohyně Artemis jako trest za jeho vychloubačnost. Souhvězdí Orion zapadá za horizont právě ve chvíli, kdy jeho vrah, Štír, vychází na noční nebe se smrtelným ostnem připraveným k útoku.

Souhvězdí Vah nese svůj název proto, že ve starověku procházelo Slunce přes souhvězdí vah právě v den podzimní rovnodennosti, kdy má den i noc stejnou délku a jsou tedy v rovnováze.

Jak je najdu?

Štír a sousední Váhy lze pozorovat na letní noční obloze nízko nad jižním obzorem pozdě večer od května do srpna. Štír je tak daleko na jih od nebeského rovníku, že ze zeměpisných šířek ležících nad 44 stupněm severní šířky lze spatřit jen jeho nejsevernější části. Slunce prochází přes souhvězdí Vah a Štíra v listopadu - tehdy je ze Země nelze pozorovat.