Ztracený měsíc Venuše

Ze všech planet sluneční soustavy obíhají kolem Slunce osamoceně pouze Merkur a Venuše - všechny ostatní planety mají minimálně jeden Měsíc. Astronomové si tím však v 17. a 18. stol. nebyli jistí.

První, kdo otevřeně světu oznámil, že spatřil tajemnou přirozenou družici Venuše, byl nezkušený amatér, zároveň však jeden z nejrespektovanějších pozorovatelů své doby. Italský astronom Giovanni Domenico Cassini byl prvním ředitelem Pařížské observatoře a je dodnes slavný díky svému vynikajícímu objevu Cassiniho mezery v planetárních prstencích Saturnu a také díky měření rotačních period Marsu a Jupiteru a stanovení skutečných rozměrů sluneční soustavy podloženém přesnými pozorováními.

Cassiniho první pozorování

Krátce před svítáním dne 25. ledna 1672 se Cassini díval přes svůj dalekohled na Venuši ve fázi srpku, když náhle spatřil menší a slaběji zářící těleso o poloměru asi čtvrtiny průměru Venuše, které od ní bylo vzdáleno jen asi jeden její poloměr. Byl si jistý, že se nejedná o hvězdu, protože vykazovala naprosto stejnou fázi jako samotná Venuše (skutečnost, která naznačovala, že u ní musí být fyzicky blízko).

Cassini moc dobře věděl, že za celých šest desetiletí od objevu dalekohledu nikdo ještě nepřišel s tím, že by pozoroval měsíc Venuše. Proto si své pozorování zapsal a nechal si ho pro sebe. Až když v r. 1686 pozoroval toto těleso podruhé, svolil, aby jeho pozorování byla zveřejněna.

Během 18. stol. pozorovalo domnělý Cassiniho měsíc několik dalších respektovaných astronomů. Skotský výrobce nástrojů James Short jej spatřil svým dalekohledem v r. 1740. V r. 17661 byla hlášena další řada pozorování, kterou odstartoval brilantní italský matematik Joseph Luis Lagrange. Tato pozorování zahrnovala i jedno, během nějž byl pozorován malý kotouč přirozené družice Venuše při jejím přechodu přes sluneční disk, který v tomto roce nastal.

Duchové v dalekohledu

Tou dobou již existovalo dost údajů z pozorování měsíce Venuše na to, aby jeden německý astronom dokonce vypočítal jeho oběžnou dráhu - zjistil, že měsíc oběhne kolem Venuše za 11 dní. Ale i když znali pozorovatelé tuto periodu, byl pro ně tento měsíc zoufale nepolapitelný. Bylo to stále o tom, že řada astronomů se snažila měsíc Venuše pozorovat během jejího přechodu, ale neviděli vůbec nic. Mnoho z nich potom vyjadřovalo své pochybnosti.

Jeden z pochybovačů, Father Hell z Vídeňské hvězdárny, se domníval, že všechna pozorování tohoto tělesa byla způsobena "duchy", které se vytvářely v okuláru dalekohledu tak, že se jasné světlo přicházející od disku Venuše odráželo od vlastních očí pozorovatele.

Teorie malé planety

Většina astronomů v tu chvíli sice připustila, že byli oklamáni, ale i tak proběhlo během 19. stol. několik dalších pozorování a myšlenka na měsíc Venuše nikdy zcela nezapadla. Podrobnosti o přirozené družici Venuše se dostaly i do několika málo astronomických příruček té doby.

Potom přišel rok 1884, v němž belgický astronom M. Hozeau přednesl opravdu radikální teorii - věřil, že spíše než přirozená družice, je těleso, pozorované Cassinim a jinými, malou planetou, která obíhá okolo Slunce blíže než Venuše s periodou, jež ji přibližuje na nebi k Venuši každých 1080 dní. Pokud byla tato planeta pozorovatelná skutečně jen tehdy, když byla v konjukci s Venuší, vysvětlovalo by to, proč ji bylo tak obtížné spatřit. Hozeau navrhnul pojmenovat tuto "novou planetu" po záhadné egyptské bohyni - Neith.

Hvězda

Hozeauův nápad vyvolal krátkou vlnu vzrušení, ale ještě než se stačila rozšířit, zastavili ji jeho krajané z Belgické akademie věd. V r. 1887 publikovali podrobnou analýzu všech zaznamenaných pozorování a ukázali, že v každém z těchto případů bylo místo pozorování "měsíce" shodné s pozicí nějaké hvězdy nacházející se ve stejném zorném poli jako Venuše.

I když však došlo k vyvrácení existence měsíce Venuše, zůstalo stále nevyřešeno několik nepříjemných otázek. Proč například první pozorovatelé mysleli, že vidí těleso se stejnou fází, jakou měla Venuše? Proč byl při přechodu Venuše v r. 1761 viděn poblíž ní černý bod a souvisel snad jasný bod spatřený nad kotoučem Venuše v r. 1884 nějak s tímto tajemstvím?

Asteroidy

K dovršení všeho, pět let po belgické zprávě, která zabila bohyni "Neith", 13. srpna 1892, respektovaný americký pozorovatel E. E. Barnard oznámil, že spatřil jasné (o magnitudě 7) těleso poblíž Venuše. Barnardova pozorování nebyla nikdy brána v pochybnost a podle umístění tělesa, které oznámil, jej nebylo možné vysvětlit jako hvězdu.

Dnes někteří astronomové dokonce spekulují, že tato pozorování tajemných objektů mohla být ve skutečnosti první pozorování asteroidů obíhajících kolem Slunce blíže než Venuše a ještě stále čekající na svůj formální objev.